Zápis – rok třetí

08.02.2016 12:52

Letokruh je škola, která u zápisu přijímá celé rodiny. To je motto našich zápisů od úplného začátku. Pozvánka k zápisu tak byla adresována nejen našim potenciálním budoucím prvňákům, ale i jejich rodičům. 

Na zápisový program jsme během pátku 5. a soboty 6. 2. pozvali vždy na hodinu a půl až devět rodin zároveň.

Začínalo se společným kruhem, ve kterém se každá rodina představila a řekla, co nejraději dělají společně. Některé děti se styděly, ale jiné se bravurně ujaly role mluvčího celé rodiny, a to jsme se pak dozvěděli věci! 

Po představení úplně všech přikapkala kapka Brouzdalka, spolu s níž odpluly  zapisované děti do 1.L. Tam na ně čekalo dobrodružství koloběhu vody, práce ve větší i menší skupince, i taková, kde byly  jen samy za sebe. Spolu s Brouzdalkou jim průvodce dělali stávající pedagogové letokružích tříd – Lenka, Kristýna a Gábi. Po skončení zápisu měly děti ještě možnost zúčastnit se workshopu s Ondrou, který byl otevřený i všem ostatním dětem, zejména pak sourozencům těch zapisovaných.

Důležitým programem zápisu byl také rozhovor s rodiči. Zajímaly nás otázky rodičů, i od toho má zápis být. Ptali jsme se ale hlavně my, rodiče, kteří jsme školu založili a pečujeme o ni. Ptali jsme se, protože nám záleží na tom, abychom do Letokruhu zapsali rodiny, s nimiž jsme podobně naladěni, shodneme se s nimi na hodnotách a principech, na kterých Letokruh staví. Záleží nám na tom, abychom dokázali naplnit jejich očekávání, aby se v budoucnu mohli cítit v Letokruhu dobře a nečekali něco, co jim z principu naše škola dát nemůže. Na rozhovor s každou rodinou jsme měli vždy 20-30 minut. Je to málo? Muselo to stačit.

U zápisu do naší úplně první třídy to bylo snadné - kdo měl tu odvahu se k nám zapsat a s kým jsme našli společnou řeč, toho jsme mohli přijmout. Díky za ně, protože bez těchto 16 průkopnických rodin bychom po všech stránkách náročný projekt nikdy nedokázali rozjet.

Loni i letos už jsme u zápisu byli ve zcela jiné situaci. Byl to pěkně tvrdý oříšek! Zájemci víc než dvojnásobně překračovali kapacitu našich tříd. Byly to sympatické rodiny, žádní zápisoví turisté, ani rodiny, které by přišly jen ze zvědavosti. Bohužel, nemůžeme vzít všechny, to už bychom nebyli škola, jak říká František Tichý, ředitel Přírodní školy v Praze, která je tak velká, aby se všichni její žáci vešli k jednomu ohni.

Děkuji všem rodinám, které letos dorazily k zápisu.

Katka Bukovjanováškoluzakládající rodič, maminka Anežky z 2.L a Jonáše, který byl také letos u zápisu