Od pondělí do pátku. TýDEN Země (18. – 22. dubna 2016)

22.05.2016 22:17

V týdnu od 18. dubna jsme hned od pondělí směřovali k pátku. Takto to mnoho lidí má přirozeně (smích), ale v Letokruhu to byl záměr. 22. dubna (tento rok právě v pátek) se slavil celosvětový den Země. I když kvůli nemocím jsme byli místo čtyř pedagogů jen dvě, zvládl se týDEN Země v příjemném a udržitelném rytmu.

Co od nás odpadne?

V pondělí jsem mezi nás vysypala pytel odpadků, které jsem našla při čtyřkilometrové procházce městem v sobotu předtím. Při jejich probírání jsme popřemýšleli, které z nich lze ještě jednou využít :-D (knoflík, plato od vajíček, z jedné strany nepopsaný papír, sáček, flaška od pití..), které můžeme vytřídit, aby se materiál z nich ještě využil (-:papír, sáček, flaška od pití, sklenice…Skoro všecko!?). Když nic z toho, nastupuje spalování :-/ a skládkování :-(. Poslední z nich Zemi obzvláště otravuje... Doslova. Zkuste si tipnout, jak dlouho pod její kůží ještě „žije“ PET láhev (asi 100 let) nebo nedopalek cigarety (asi 15 let). A co teprve polystyren… (Na věky!) Denně Zemi prostě nedáváme moc pěkné dárky.

Kolem nápadu udělat pověstný hřbitov odpadků se strhla v 2. L argumentační diskuse. „Jo! Budeme zkoumat, jak se to rozkládá!“ těší se Proki Ř. „Ne, to nejde zakopat igelitku do z/Země! To není fér!“ říká na to Any S. Nakonec jsme se rozhodli ho nevytvořit. Časem ho ale možná najdete ve výtvarné podobě u separačních nádob na chodbě, podobně jako v rychlosti napsanou a dětskými „smajlíky“ dotvořenou hierarchii nakládání s odpadem dle strategie EU (mrk).

Dárky pro Zemi

Jaký hezký dárek tedy Zemi dát? Inspirovali jsme se u Andy Goldsworthyho, britského krajinného umělce. Fascinovaně jsme si ve středu prohlíželi jeho dočasná umělecká díla, která Země po čase jako dárek opravdu přijme. Ve čtvrtek jsme se pak vypravili na místo U Buku nedaleko Soběšic, kde jsme se o podobné dárky pokusili.

Štěpán, Any B. a Prokop Ř. obsadili už někým udělaný skřítčí domek, kterému dotvořili střechu, a vystačili si s ním po celou dobu lesního dne. Honzík B. začal stavět svůj vlastní, což časem přilákalo některé kluky z 1. L jako Fabiána a Huga, kteří předtím Rádě pomohli s bránou přes říčku. Vůbec objekty klacků byly asi nejpopulárnější…

Ondra především s Fany z nich zvládli i velikou pavoučí síť. Hodně menších věcí vytvořili Naty a Kristýnka (zachránili třeba dva šneky od mraveniště a udělali jim útulné místo pro odpočinek) nebo Leni Ž. se mnou poté, co Sofii pomohla s upevněním klackové konstrukce mezi stromy (nezní to hezky, ale vypadá to hezky). 

Ty, které hned, nebo ani potom, land-art nechytl, se vypravili pod vedením Prokiho L. zkoumat „poloostrov“. Výprava s Daníkem K., Hugem, Matym, Míšou, Vojtou J. nebo Emily se v okolí velmi rychle zorientovala, ale cestu k autobusu ne a ne najít...

Any B., Fanču a Alici jsme pak ještě stihli obsypat listím. S tím se rozhodla pomoct i Klárka. Tobi a Kryštof dlouhou dobu tvořili samostatný objekt v krajině. Rafík, který se k nim přidal později, za mnou ke konci dne doběhl a říká: "Gábi, pojď se podívat na něco krásnýho!" Tak jsem se k nim přes různé skupinky dětí (třeba přes workshop Honzíka B., kde už stavěli i s Míšou, Vojtou J. a Matym /?/ druhou verzi chýše, protože jim první spadla; nebo přes dokumentaristky Alici a Any B.) za chvíli "prokousala". Rafík za mnou mezi tím asi dvakrát doběhl, jestli opravdu jdu, když už za chvíli musíme jít na autobus, abych to stihla... Pak mi všichni tři trochu rozpačitě ukázali pampeliškami nabarvenou lavičku a cedulku od pamětního stromu. "Hele, ono to barví.“ A asi i trochu zklamaně:„Mysleli jsme, že se možná budeš zlobit." Proč bych měla? Vždyť to je ono…

(Taky díky dvojici S-U za písničku Chválím Tě Země má, která nás celý týden provázela.)

Gábi

P.S.: Více o pracích A. Goldsworthyho v dokumentu Rivers and Tides (s českými titulky tu http://www.tarak.cz/reky-a-prilivy/).