Kam odlétají vlaštovky?

27.10.2015 16:22

Nastal čas, kdy teplomilné ptáky v našem podnebném pásmu střídají hejna tajemných havranů. Tato doba se nám zdála příhodná k realizaci prvního společného mezitřídního projektu „Ptáci“.

S jeho přípravou si pohrála paní učitelka Lenka se svojí šikovnou Amálkou a její kamarádkou. Při „rozehřívacích“ hrách se děti společně venku nejen vydováděly, ale také se dozvěděly mnohé o tom, jak vše probíhá, když se ptáček rodí, učí se vylétnout poprvé z hnízda a snaží se připojit ke svému hejnu. U společného povídání v kroužku jsme dali „hlavy dohromady“ a sdíleli spolu zajímavosti z osobního pozorování ptačího světa. Došlo i na rozeznávání hlasů jednotlivých ptáků. Děti dostaly impulsy k tomu, co následovalo a bylo také hlavní náplní projektu.Ve skupinkách, v nichž se ke společnému bádání a tvoření setkali třeťáci, druháci i prvňáci, vládlo po celou dobu veliké nasazení. Třídy, jídelna i chodby se proměnily v badatelny i výtvarné ateliéry, každý tým měl za úkol vyzkoumat a formou plakátu a výkladu pak předat co nejvíce o tom „svém“ ptáku. Těmi vyvolenými byli skřivan, kukačka, čáp, vlaštovka a špaček. Výsledkem opravdu zaujatého a přitom pro nás všechny zábavného snažení byla prezentace pro ostatní vrcholící scénkou ze života „svého“ zkoumaného tvora.

Jistě se to hemžilo nápady v každé ze skupinek, mohu to potvrdit zkušeností z té, které jsem dělala „odborného konzultanta“ , na kteréhož měl nárok každý tým. Nejvíce jsme se nasmáli u chystané scénky. Naty s Kristýnkou byli jako čápata bojící se vykouknout poprvé z hnízda přesvědčiví, jejich povzbuzující rodiče Prokop a Anežka neméně, jen Ruy – červík se právem trochu naštval, když ho ve finále čápi zapomněli sezobnout. No, Gábi s panem učitelem Davidem jako býci a kolem nich kroužící Táďa – moucha ve vlaštovčí scénce, to také nebylo marné.

A pokud v projektu doma někteří nadšeně pokračovali ( jako třeba Hugo, který v „týmu“ s maminkou vyzkoumal vše o strace obecné ), není to pro nás všechny zúčastněné vlastně tou nejlepší odměnou a současně „nakopnutím“ směrem k dalšímu společnému objevování světa? 

Tak vzhůru k projektu „Naše zvířata na podzim a v zimě“. Dana