Lenka Michlovská

Párová učitelka 1. L 

"Ráda bych pro děti (a společně s nimi) utvářela sdílné, radostné prostředí beze strachu, aby mohlo probíhat přirozené a učení."

Lenka je s dětmi jsem spjatá už od 13 let, kdy začínala vést skautskou družinku. Postupně se přes organizování výprav a táborů dostala i k celoročnímu vedení oddílu a skautským kurzům různého druhu. Bytí s dětmi ji velmi inspiruje, naplňuje a nabíjí, proto se rozhodla studovat pedagogiku v kombinaci s psychologií. Při škole začala pracovat v lesní školce, kde funguje dodnes, a užívá si kontaktu s přírodou. Zajímá ji, jak pokračují cesty dětí z lesní školky dál do základního vzdělávání, proto ji potkáte také v Letokruhu.

Kromě práce ve školce a škole fandí divadlu, hraje a zpívá, navštěvuje koncerty, ráda fotím brněnská zákoutí a lidi, jezdí na kole a vyráží z Brna do různých směrů. Nejlíp je jí venku, třeba v horách.

 

Co Vás zaujalo na škole Letokruh?

Na škole mě už při první návštěvě zaujala radost a aktivita dětí, které v odpoledním čase pobíhaly po škole, pískaly na flétničky a hrály si. Viděla jsem, že jsou ve škole rády! Ještě předtím mě ale zaujaly zajímavé profily pedagogů na stránkách školy a principy školy, které se shodují s mými přesvědčeními.

Kde a na jakém typu škol jste učil/a v předchozích letech?

V předchozích letech jsem působila na ZUŠ ve výtvarném oboru a poslední 2 roky v LMŠ. Během studia jsem si ale prošla různými typy školských zařízení od speciálních škol přes odborné učiliště, pedagogické poradny a různé volnočasové skupiny.

Co Vás baví na práci s dětmi především?

Při práci s dětmi mě baví jejich bezprostřednost a hluboké zaujetí a zájem o věc. Jsem nadšená, když funguje skupina dětí - každý v ní má svou osobitou roli, naplňuje své zájmy a potřeby, ale zároveň je empatický a tolerantní k druhým. Když skupina dokáže společně tvořit a bourat komunikační bariéry.

Co Vám připadá důležité děti naučit?

Připadá mi, že je důležité dítě neodnaučit být zvědavé a nezahlcovat je věcmi, které připadají důležité nám. Spíše mu pomoci orientovat se v reálném světě a naučit ho používat takové prostředky, které mu umožní, aby dále hledaly a učily se samy (včetně čtení, psaní, počítání). Ráda bych děti naučila, aby se nebály experimentovat, zkoušet, „chybovat“ neboli učit se zkušeností. 

Jaké pedagogické koncepce ve své práci využíváte?

Snažím se pracovat v souladu s myšlenkami Respektovat a být respektován, v lesní školce se mi osvědčilo využívání montessori pomůcek podporujících samostatnost a sebeřízení. Ve výuce mě baví s dětmi pracovat formou projektů či delších tematických bloků. 

V čem je Letokruh jiný než klasická třída?

Letokruží třída se od klasické liší v mnohém, v počtu dětí, uspořádání prostoru ve třídě, v množství didaktických her a pomůcek. Osobně jako nedůležitější odlišnost vnímám práci s kolektivem třídy. Čas, který Letokruh věnuje skupině dětí (aby děti řešily konflikty, sdílely osobní zážitky, reflektovaly své výkony, společně plánovaly program či akce). Protože teprve dítě, které se má ve skupině dobře a nebojí se, se podle mě může začít plnohodnotně učit.

Jaký způsob hodnocení dětí je Vám blízký?

 Určitě formativní, povzbuzující hodnocení. Jasné označení toho, co v určité oblasti nebo úkolu dítě zvládlo, jakou strategii je dobré použít příště, čemu se naopak může příště vyhnout. Věřím, že nejlépe dítěti poslouží okamžitá zpětná vazba dítěti na daný postup práce.

Jak si představujete komunikaci s rodiči?

Komunikace s rodičem by v takovémto typu školy měla být častá, přímá a upřímná. Rodič je zásadní součástí vzdělávacího procesu dítěte a jeho vztah ke škole je velmi důležitý. Oceňuji možnosti poměrně frekventovaných dipartit a tripartit v Letokruhu, třídních sněmů, kde dítě představuje plnohodnotného komunikačního partnera ve vztahu k rodiči i pedagogovi.