Září 2014

Pátek 19.9.

Ňam den

V pátek nás čekalo sluníčkové ráno... vzali jsme si křídy a šli si prohlédnout naši školu. Samozřejmě zvenku. Tedy, tolik věcí, které jsem dodnes neviděla a nejspíš nejen já!

Rozhodli jsme, že si školu před školou nakreslíme. Nebylo to jednoduché. Pro někoho byla prostorová orientace složitější, tak se nám občas okna k sobě přilepila nebo najdete plot hned vedle střechy... však se podívejte, jak se nám to vydařilo:

                                                 

Před svačinou nám ještě Honzík povídal o dinosaurech. Přinesl si knihu, velké písmeno "D", model stegosaura a jedno dinosauří vajíčko. Protože bylo teplo, sesedli jsme se na jeden letokruh před školou. Nadchla nás délka stegosaura (až 12m), tak jsme si ho zkusili odměřit. Byly potřeba všechny děti! 

 

Po venkovní svačince nachystali kluci před školu, pod vedením Gabči, veliké kartony a my holky jsme donesly krabici plnou štětců, barev, papírů, suchých kříd, lepidlo, voskovky apod. A pustili jsme se do díla... stegosauři, duhy, srdíčka... kdo co chtěl. Závěrečná vernisáž byla na zeleném "koberci" zpříjemněná dortem, který pekla Gabčina babička. Gabča totiž měla minulý týden narozeniny! Ňam, byl to ale vydařený den :) Lenka  

______________________________________________________________________________________

Čtvrtek 18.9.

Vílování

Od rána se na nás usmívalo sluníčko a tak jsme s batohy na zádech vyrazili již známou trasou směrem k medláneckému rybníku. A představte si! Některým dětem se nechtělo a měly chuť objevovat zase nové kouty! Plánovaný směr jsme však udrželi a se zvědavostí čekali, jak se vše vyvine.

Prošli jsme kolem oblíbené telefonní budky. Tentokrát již měli někteří nachystané drobné mince a moc toužili někomu zavolat. Bohužel nikdo neznal žádné číslo. Delší zastávka byla u jabloní. A pak už jsme přes suché pole seběhli k oblíbenému sezení. Někteří u toho stihli posbírat hned několik brouků. A ejhle, přibyly nové lavice a stůl. Utábořili jsme se, posvačili a za chvilku každého něco přitáhlo...řezání nožem, vílování pod lískovou bránou, větrem unášený igelitový pytlík, stíny mraků běžící po poli, sběr ořechů, procházející školka, cizí pán hledající Letokruh (opravdu), srna, blátivá louže apod.
 
Foukal vítr a tak jsme místo k rybníku zamířili do lesa. U studánky Pergl Ondra nachystal príma hru. Natáhl lano mezi stromy a na něj přivázal různé předměty. Děti se šátky na očích hmatem poznávaly - houbu, šišku, sirku, šípek, kámen, pírko, klíče... a určovaly, co do lesa patří a co ne. Byly si báječnými průvodci. Jeden měl šátek na očích a druhý mu pomáhal v těžším terénu. Také kontroloval správnost odpovědí. Občas jsme se hodně nasmáli.
 
Ke škole jsme to měli celou hodinu pěšky. Cestou přes hřiště mě pobavila Vojtova hláška: "Hele, von jim lehnul ten jehlan!" Myslel tím kovovou trojnožku. Souvislost s jehlanem si vysvětluji tím, že jsme minulý týden objevili jehlan v písmenkové komodě pod písmenem J.  
 
A víte co? Prý jsme šli sice stejnou cestou, ale bylo to úplně jiné než minule :) Lenka
 
             
  ______________________________________________________________________________________
 

Středa 17. 9

Dobré ráno a Bonjour

Hned ráno jsme se před školou učili francouzskou verzi naší písničky "Dobré ráno". Bavilo nás to a "bonjour" se zpívalo několikrát za sebou. Protože kluci rádi zavírají oči, hned jsme si v kruhu zahráli na slepou bábu a pak se proběhali při molekulách.

Následovalo velké pozorování různorodých skupin - počet prvňáků a druháků, holky x kluci apod. Sledovali jsme, kde je více a kde méně, a hned k tomu kreslili křídou znaménka. Děti si potom tvořily své vlastní příklady z napadaných jeřabin a listů trávy. Všem to šlo dobře, což se potvrdilo i následně ve třídě v pracovním listu.
 
Po svačině nám Laura recitovala svou básničku o kaštanech. A tak jsme se hned pustili do domlouvání zítřejší výpravy, která bude právě hodně o kaštanech.
Ve zbylém čase se každý pustil do čeho chtěl...však se podívejte :) Lenka

Podívejte se na celou fotogalerii z dnešního dne...

______________________________________________________________________________________

16. září 2014

Kůň je krásné zvíře

Úterý 16.9. jsme začali venku společnou písničkou a kontrolou šneků závodníků pod smrkem. Všichni se rozutekli až na jednoho, který měl polámanou ulitu (nejspíš od nás, ač jsme se snažili stále koukat pod nohy). Byl nám příkladem, jak málo stačí, aby šnek umřel...

Vrátili jsme se k číslům a hráli oblíbené Molekuly. Děti tvořily skupinky podle zadaného čísla. To se jim moc líbilo. Hledali jsme pak molekuly kolem nás, ale žádnou jsme neviděli :) Mohl by nám někdo nějakou ukázat?
 
Procvičovali jsme písmenka P,L,S,Š,E,O,K a zkoušeli v nich hledat slova. Před školou jste se tak dnes mohli dočíst: PES, LES, LOS, OSEL, PLES...apod.
Ve třídě jsme zpívali Šnečí blues a Když se zamiluje kůň. Anežka dnes pro nás měla svou první prezentaci a právě o koni. Tedy, některé informace byly nové i pro mě...třeba: víte, že klisna je březí 11 měsíců? Že hříbě saje mléko 4-6 měsíců? A že je kůň krásné zvíře? :)  Moc se nám Anežky povídání líbilo, a tak jsme si koně i namalovali. Každý pak měl ještě chvilku čas na jeden šuplíček s písmenkem...ukáži vám v pondělí na našem setkání. Ahoj Lenka

______________________________________________________________________________________

 

15. září 2014

Šnečí závody

Dnešní ráno jsme přivítali společně s rodiči písničkou "Září" a potom jsme se vypravili na sběr šneků. Bylo totiž pěkně po dešti, a tak se nám šneci dobře hledali. Brzy měl každý svého hlemýždě zahradního a už si jej chystal na šnečí závody.

Na startovací čáru si každý křídou zakreslil box a napsal číslo pro svého závodníka. Bylo celkem 11 účastníků! Společně jsme závod odstartovali a někteří šneci vskutku vyrazili. Cílová čára byla asi metr vzdálená...sama jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Můj šnek č.1 navnaděn listy chutné trávy sice vyrazil, ale přesně jen ke svačince a tam zůstal až do konce. Byl poslední. Zato Anežčin šnek závratnou rychlostí směřoval vpřed, jenže 10cm před cílem unaven usnul! A dal příležitost jiným...netrvalo dlouho (asi 20minut?) a cílovou čárou prolezlo 5 šneků!

Závod se nám moc líbil. Důkladně jsme sledovali šnečí slizké cestičky, tykadla - hmatadla a kukadla, povídali si o obojetnících a ve třídě zjistili ještě další zajímavosti. 

Měla jsem pro děti nachystanou knihu (projekt) o šnecích. A od zítra mohou děti nosit do školy své "projekty" - texty, obrázky, hádanky, skládačky, básničky, písničky apod. o přírodninách kolem nás. Každý si může vybrat to, co má rád. Přinese nám do školy a poví, ukáže apod. zajímavé informace. Děti vás mohou poprosit o pomoc.

Na závěr dne jsme si prohlédli výstavu svých nakreslených spirál (hlemýždích ulit). Zjistili jsme, že je každá jiná, tak jako my :) A před obědem jsme si ještě udělali pár spirálokotrmelců :)

Lenka Poulová, učitelka Základní školy Letokruh
______________________________________________________________________________________
 

4. září 2014

Z lavic vzhůru do lesa, aneb náš první lesní den...

Ráno vstávám a jsem šťastná, že dnešní „školní“ den prožiji s dětmi mimo stěny třídy, ač nové a útulné. Těším se na výpravu do přírody! Pohodlné oblečení a už se chystám vyrazit.

Zvažuji, zda vezmu svého psa. Pro dnešek naši fenku Barču nechávám doma a vyrážím na tramvaj. Vnímám pohledy ostatních kolemjdoucích. Jsem spokojená, lehký krok a úsměv na tváři. Uvědomuji si, že zdaleka ne všichni míří do takové „práce“ jako já. A je to na nich znát.

Mezi 8 - 8.30h se scházíme před naší školou jménem Letokruh. Na zádech batohy se svačinou, obědem i podložkou na sezení. Já a lesní muž Ondra jsme měli ještě pár drobných nezbytností navíc. Když jsme byli všichni, zatančili jsme si taneček s ranním přivítáním „Dobré ráno, dobré ráno“. Krátký, zato ve třech jazycích. Děti touží po dalším, takže mám za úkol rozšířit písničku o francouzskou a italskou verzi.

Možná bych vám měla napsat, že se s dětmi setkáváme v nově vzniklé základní škole Letokruh. Je to v Brně – Řečkovicích, ulice Terezy Novákové 62a. To kdyby se někdo z vás chtěl přijít podívat. Jsme tady od pondělí 1.9.2014, kdy škola oficiálně vznikla. Najdete nás tu každý den, jen ve čtvrtek to bude jinak.

Tak tedy, je čtvrtek 4.9. a my vyrážíme na naši první lesní výpravu...

Dnes s námi jde maminka Katka (jedna ze zakladatelek Letokruhu, dceru Anežku má v první třídě). Katka dobře zná okolí a my se za ní vydáváme na Lov zážitků. Bereme s sebou i písmeno „L“ vystřižené z krabice od bot. Včera jsme si ho odhlasovali ve škole. Všichni touží nést veliké „L“ a tak vzniká pravidlo. Ponese jej ten, kdo uvidí a řekne nám jakoukoliv věc začínající písmenem „L“. Ze začátku je to opravdu rychlovka, šli jsme kolem Louže, hned vedle stála Lampa, jde s námi Luboš, Laura, na zemi byl namalovaný Letokruh, je Léto, letělo Letadlo... zkrátka jsme ve střehu a „L“ jde z ruky do ruky. Asi nejvíc po něm touží Vojta, který stále pátrá a rozhlíží se a myslím, že se mu o něm bude i zdát. :)

Procházíme zajímavým areálem, trošku opuštěným, plným trávy a stromů... sledujeme vosu, která se snaží vzlétnout a odnést si kus luční kobylky. Nakonec se jí to podařilo. Na vrchu se nám otvírá krásný výhled na Lesy a okraj Brna. Sejdeme z kopce a na Lavičce mezi poli svačíme. Loupák sice nikdo neměl, ale někteří si jej moc přáli. Emily našla Lék – pampelišku. Pak objevila rybíz, ale ejhle rybíz to nebyl. Z keře jsme utrhli větvičku a v Anežčině příručce našli, že se jedná o kalinu s jedovatými plody. Přivazujeme si ji na náš sběratelský provázek a neseme ji s sebou dál... Líska, Liška (na informační tabuli), Les, Listí, někoho již bolí Lýtka a je nám docela teplo.

Ukryl nás stín lesa a osvěžila studánka na Perglu. Je tady i studna. Ti největší otužilci neváhali, svlékli všechno oblečení a naskákali do lesních Lázní. Ostatní jim radostně pumpovali a fandili při otužování. Neradi opouštíme tohle místo. Někteří navrhují, setkávat se zde každé ráno před školou a společně se otužovat... to by bylo krásné.

Za lesem jsme objevili pole dýní, kukuřice a Lusků fazolí. Vylezli jsme na posed a rozhlédli se po Medlánkách. Je horko a tak spěcháme do altánu v přírodní zahradě. Obědváme (i utrženou kukuřici). Děti ještě láká přilehlý rybník, hřiště, ale čas nás vede zpět ke škole. Slibujeme si, že se sem brzy znovu vrátíme. Při návratu ještě objevujeme Lokty, které jdou celou dobu s námi a nikdo jsme si jich nevšimli. Je horko, dopíjíme poslední zbytky vody a přesně podle plánu přicházíme ve 14h před školu. Spokojení a unavení. S hlavou plnou plánů na příští čtvrteční putování, nemůžu se dočkat. A druhý den ráno zjišťuji, že nejsem sama.

Je pátek, sedíme u koberečku a domlouváme se, kam zavěsíme provázek s úlovky – kalina, líska i s oříškem, kukuřice a lusk. Prošel návrh veliké větve, jen se nemůžeme domluvit, zda bude ve třídě či na chodbě. Necháváme téma otevřené a jdeme si obkreslit, vystřihnout a Lepit Lepidlem „L“ do svých sešitů.
A příští výprava? Bude s písmenkem „H“, protože si chceme hodně Hrát.

Můžete jít s námi, vaše Lenka Poulová, učitelka Základní školy Letokruh v Brně.

Prohlédněte si celou fotogalerii z prvního lesního dne