Prosinec 2014

středa 31.12.

PF 2015

______________________________________________________________________________________

čtvrtek 11.12.

Pouť do Vranova

Vyrážíme z Králova Pole směr Útěchov. Vystupujeme z autobusu, rozkládáme bezva Vojtovu mapu a hledáme trasu. Aha, půjdeme celou cestu po zelené. Ještě připomínám důležité pravidlo celé výpravy - vždy viděti dospělého, a tudíž býti stále viděn.

A vyrážíme. První polovina cesty vedla stále v blízkosti silnice, ač z mapy se mi zdálo, že by mohla býti neviděna. Děti však měly jiné myšlenky. Naši pouť provázelo mnoho zamrzlých kaluží a mnoho klacíků do nich bylo vnořeno a mnoho ledu vyndáno a všelijak Emily opracováno a Toničkou leštěno. Sem tam i bláto stříkalo, však jste to doma viděli. Provázely nás jedny zapomenuté rukavice (Fančiny) a jedny ztracené (moje). Fanynce je půjčila Emily, já se ohřívala všelijak. 

Po tříkilometrovém putování jsme došli do cíle. Ve dveřích vranovského kostela nás přivítal bratr Milan. Provázel nás kaplí a kostelem až k jesličkám, kde nás čekala vyřezávaná Ježíšova cesta a betlém. Trpělivě odpovídal na všechny zvídavé dětské i mé otázky. Poobědvat jsme mohli v kuchyňce na faře. To bylo moc milé, hlavně tam bylo teplo a dokonce pro návštěvníky něco malého na zub. Rozloučili jsme se písní "Byla cesta" a vydali se po schodech (dle dětských propočtů jich bylo skoro 100) na autobusovou zastávku. A v Brně? Tam nás čekal stánek s moooc dobrým kokosovým a čokoládovým mlékem :) Jo, a ještě ty rukavice! Na faře mi Fany šeptá: "Leni, já je našla v batohu." No, a já je doma nakonec v batohu našla taky :) Lenka

                          
__________________________________________________________________________________________________

úterý 9.12.

Nová setkání

Od rána nám vyhrávaly ve třídě koledy, poslouchali jsme, zpívali a zdobili zelené větve různě barevnými mašličkami. To vám byla krása! Ovšem ne každému šla mašlička uvázat, někde bylo potřeba pomoci.

Dočetli jsme si výpravu oslíka s Josefem na dřevo, uf, všechno dobře dopadlo. A po svačince už jsme celí netrpěliví vyrazili na sousedskou návštěvu do 2. patra. Jeli jsme výtahem, zazvonili na zvonek a... "Dobrý den! Pojďte dál, už na vás čekáme." Děti se nestačily divit. Sledovaly domácí a jejich různá postižení, zvuky, pohyby... některé potřebovaly dodat odvahy. Seznamování bylo rozpačité, ani balón pořádně nelítal. Jakmile se rozprostřel barevný padák, přišlo nadšení a obav ubývalo. Zkoušela se jízda na vozíčku, tancovalo se, všichni jsme odcházeli plní zážitků. V lednu budeme hostitelé my. Je prima poznat své sousedy. Lenka

 
_____________________________________________________________________________________________________

pondělí 8.12.

Co andělé zvěstovali... nejen nám

 
_______________________________________________________________________________________________________

středa 3.12.

Neodkládání odkládaného

Ranní "žůžo" v tělocvičně nám stále přibržďují pozdní příchody... s dětmi jsme se shodli, že nám to vadí. A tak na příště máme domluvu: všichni včas, v 8.30 už převlečení a nachystaní na 60min cvičení. Dnes jsme hodně běhali, rozvičili si všechny partie a hráli všelijaké pohybové hry. Pokud příště začneme přesně, vyndáme si za odměnu nářadí :)

Společně jsme prožili další písmenkové příběhy. Tady jeden od Ali: "Šlo M na výlet. Cestou zakoplo o kámen, spadlo, překulilo se a ... stalo se z něj W." Prima Ali! Navrhla jsem, že by se dnes každý mohl pustit do něčeho, co již dlouho odkládá. Bylo zajímavé děti sledovat. Někdo hned věděl a šel na příklady, na uvolňovací cviky, vyzkoušet psací písmenko, na šuplíčky apod. Ovšem byli tací, kteří říkali: "No Leni, nic takovýho nemám!" A tak si pracovali dál, tam kde chtěli. Ozvalo se i: " Á, tak to musím jít dělat do písanky!" Ovšem v tomto případě to bylo velikou touhou po písance :)...

Na závěr se Vojta neodhodlal zahrát nám na flétničku... ještě to prý raděj doma natrénuje :), tak vzala Gábi kytaru a hráli jsme koledu "Půjdem spolu do Betléma." Pro úspěch 2x. Táďa mi šeptal do ucha, že je to jako když si pustíš rádio! Lenka 

  
______________________________________________________________________________________________________

úterý 2.12.

Ledové království

Ráno jsem se protahovala pod peřinou a vzhledem k namrzající kalamitě nechávala přicházet myšlenku "uhelných" prázdnin. Joj, jen tak zcela změnit plán, nespěchat, nečekaný volný den... se nakonec nekonal. Jela jsem raději autem, protože tramvaje včera moc nejezdili. Byla jsem překvapená, jak vše kolem fungovalo, tramvaje cinkali, lidé postávali na ostrůvcích, další běžné ráno, jako by se včera nic nedělo. Dobře, dobře, rozhodně připadlo trošku sněhu.

To byla pro děti veliká atrakce. Kde se dalo sbíraly a sbíraly, koule a sněhuláčky stavěly. Tonička našla stopy ptáčka. Prokop L. stopy zajíce. Prohlíželi jsme si to krásné ledové království - zamrzlé šípky, větvičky, plot, všude stovky rampouchů. Jednu namrzlou ulomenou větvičku a sněhovou kouli jsme si vzali do třídy na pozorování. Sledovali jsme tání a povídali si o vodě.

Také jsme nachystali krmítko pro ptáčky, které bude viset před školou. No a konečně jsme otevřeli krabičku s příspěvky pro zvířátka v záchranné stanici. Bylo to veliké společné počítání. Sešlo se přesně 927,-Kč. Juchú, všem moc děkujeme!

Pro druháčky (ale prvňáčci to chtěli také vidět) jsem nachystala tvrdé souhlásky napsané na kamenech od moře a měkké souhlásky napsané na ušitých
polštářcích ( díky Dito). Hráli jsme si a poznávali, hledali jsme souvislosti a smysl pomůcky. Děti na něj přišly docela rychle. Druháčci pak začali samostatně pracovat na knížce o vodě, kde právě psaní Y,I objevují.

Prvňáčci se už nemohli dočkat psacích písmenek. Dnešní uvolňovací forma ruky dala vzniknout různým sněhulákům. A trénink písmenek probíhal do velikých sešitů na vlastní linky. Přišlo dnes na svět mnoho velikých psacích písmenek "e". Ju a ještě jedna novina! Zvířátka ve stáji prozradila oslíkovi veliké tajemství! Maria bude mít brzy syna :) ...Kdo ví, jestli bych toho doma prožila tolik, jako tady s dětmi. Krásný bílý den všeeém Lenka

 
 
_____________________________________________________________________________________________________

pondělí 1.12.

Už je to ono?

Venku byla námraza, trošku to klouzalo. I tak jsme navázali další zelené větvičky na zábradlí před školou. Ještě jednou a už bude celé nazdobené :) Při prozkoumávání okolí děti objevily v okapové rouře první rampouch!

Vraceli jsme se do historie a přemýšleli, jak vznikla řeč. Vymýšleli jsme si zvuky a hádali, co mohou znamenat. Jenže to nebylo jen tak! Každá tlupa měla svůj dorozumívací systém - něco jako my dnes  :). Představovali jsme si jeskynní malby, jak je lidé kreslili a co mohou znamenat. A co písmo? První znaky, značky. Zase měla každá "tlupa" jiné, tak jako dnes. Došli jsme až k psacím písmenům.

Kresbou zadaného tvaru si děti uvolnily obě ruce. Vznikla nám výstava moc zajímavých prací. Stejný tvar a přeci každý jiný. A pak už jsem dětem ukazovala postup správného psaní psacích písmen - obtáhnout si smirkové písmenko, napsat jej do krupice, na tabuli a pokud už je to ono, ořezanou tužkou, se správným úchopem, rovným sezením, uklizenou lavicí, lehkým dechem mohou začít trénovat do písanky. Zdá se těch podmínek k psaní hodně, ale děti už některé dobře znají. Během přestávky vznikla u krupice, smirk.písmen a tabule zácpa. Ti, co se nemohli dočkat, snad ani nesvačili a pořád mě vodili k tabuli, jestli už je to ono.

Po vydatném tréninku se psalo i na první stránku v písance. Dnes to bylo psací "e". Ale ne všichni. Někteří si ještě potřebovali trénovat čtení a psaní velkých tiskacích písmen. Za odměnu jsme se před obědem všichni sesedli a začetli do prvních dvou příběhů v knize Mariin oslík. Moc krásné, těšíme se na zítřejší pokračování. Jo a víte co přináší prosinec? Zimu, advent, Vánoce, sníh, lyžování, Ježíše, bruslení, světlo, sněhuláka, koulování, teplé oblečení, dárky, sáňkování, Mikuláše, čerta, anděla, vánoční strom, volné dny a mnoho dalšího. Lenka