Leden 2015

čtvrtek 22.1.

Lednová studánka

Ráno se nás na výpravu sešlo dohromady devět. Ještě před vykročením do medláneckého lesíka objevily děti před školou místo, kde se dají dělat různé kaskadérské kousky.

Také si hned všichni pár kotrmelci a přemety vyzkouší, jak měkké je podloží vytvořené plazivou rostlinou. Poté se vydáváme cestou ke studánce v Perglu, kde jsme byli naposledy koncem léta, a jsme zvědavi, jak se prostředí od té doby proměnilo. Cestou nacházíme kosa černého, nedlouho mrtvého. Chvíli si ho prohlížíme, poté kopeme pomocí kůry a rukou malý hrob, označíme a jdeme dále.
Mnoho děti zanedlouho váží o pár dekagramů více, bláto je všude a hledání méně blátivých cest je marné. Objevujeme řebříček, jitrocel a zkoušíme, jak chutná. Anežka z nich sbírá semínka, která si zkusíme na jaře zasadit. Podívejme se, plody kaliny obecné, tu jsme zde viděli první lesní den a je zde stále, neopadala. Začíná lesík, představujeme si a uvažujeme, jak to zde asi mohlo vypadat před sto, tisíci, desetitisíci lety. Skvělé. Jsme tu, studánka na svém místě, všude spadené listí, rozdíl je tu všude znát. Hned se začalo s čištěním studánky a hloubením malého koryta na průtok vody, vzájemná spolupráce, nápady na vytvoření vodního systému. Ale na takový projekt nemáme nářadí, no nic, tak třeba jindy. Oběd, někdo již tradičně na stromě. Zpěv písní o vodě. Tonička vymýšlí své vlastní texty. Ach ten čas, musí se už vyrazit na zpáteční cestu. Tak zase někdy příště. Ondra

______________________________________________________________________________

Milí čtenáři, mějte prosím s blogem pár dnů strpení, neb teď se právě píše slovní vysvědčení. Děkuji. Lenka

__________________________________________________________________________________

čtvrtek 15.1.

7 km v nohách

Na nádraží se nás dnes sešlo jen osm dětí a já s Barčou. Docestovali jsme za Soběšice, na zastávku U buku, a utíkali se přivítat se Zuzkou (lesní pedagožkou).

Děti zajímalo, jaká zvířecí kůže nás dnes bude provázet. Hledaly ji u Zuzky pod kabátem, ale tam bylo ke všeobecnému překvapení miminko. Tedy ještě v bříšku :) Nakonec Zuzka vyndala kůži kuny z batohu. A šlo se. Tedy první hodina byla plná otázek a trošku i slziček: "Už tam budem?", "Mně je zima na nohy!", "A mně na ruce.", "Já chci tatínkááá!"...ani krásy přírody, ani kuna, nic nepomáhalo... jen vidina ohně a svačiny. 

Na krásném palouku nás čekalo veliké ohniště. Během chvilky Zuzka rozdělala oheň a bylo po chmurách. Svačinu jsme plynule spojili s obědem a u ohně seděli, jedli, povídali, pálili, hráli asi hodinu a půl. Sladkou tečkou a rozloučením se s paloukem byla hra na hledání veverčiných zásob.

A vzhůru dál. Sluníčko nás hřálo do tváří, a když nefoukal vítr, bylo jaro. Barča se opět osvědčila jako dobrý tahoun. Došli jsme až ke kančí koupelně. Uměle vytvořené kaliště s vodou a jílem, kde si mohou kanci parádně zarochnit, bylo zamrzlé. Tak tam řádily děti. Kolem byly stromy od hlíny, to jak se kanci po koupeli drbou. Ale co! Kůra stromů odřená a všude tekla smůla. Tím se kanci chrání proti parazitům. To jsou věci... v batohu u Zuzky se ještě schovávaly rohy z muflona. Luby byl nadšen a dlouho si je užíval. Seběhli jsme z kopce a došli do Bílovic. Ale pořád jsme byli na kopci. Tedy zase dolů, kolem cukrárny až na nádraží. Rozloučili jsme se se Zuzkou, zamávali krásnému dni a nasedli do vlaku směrem do Brna. Lenka

 
________________________________________________________________________________________________________

středa 14.1.

Sedmispáč

Ráno v tělocvičně nikdy nezklame.

Lítando, protahovando a konečně vytoužené a slibované kruhy. Nikomu se nechtělo odcházet, i když byli všichni sežráni nilským krokodýlem. Rozumějte, kdo šikovným zhoupnutím překonal žíněnku, sežrán nebyl. Jenže každé kolo se kruhy snižovaly a snižovaly až jsem nakonec zbyla jen já. Jó, léta praxe :)

Dnes se to ve škole točilo kolem ježků. A kdo si dokreslil spícího ježka na svůj obraz, pustil se do samostatné práce - četlo se, psalo do písanky, procvičovala se I,Y, psaly se dopisy... každý byl do něčeho ponořen. Lenka

 
__________________________________________________________________________________
 

úterý 13.1.

Výstavní den

Od rána k nám chodí návštěvy, budoucí předškoláčci s rodiči. Někteří se zapojují do našich her a tvoření, jiní nás pozorují. Pro všechny je to zajímavá zkušenost. Sleduji, jak letokružní děti dokáží vzít nové děti mezi sebe. Mám radost. 

Venku si hrajeme s písmeny, a také různé hry na zahřátí. Povídali jsme si o stromech a sýkorkách v zimě a přemýšleli jsme, jak to asi mají hadi. Lubi na to přišel. Spí asi 1m pod zemí (což nám hned Lubi na metrové tyči odměřil :) Děti předváděly klubko hadů, chystajících se na zimní spánek. Prohlíželi jsme si hady v knihách. A také se nemohli dohodnout, zda je slepýš had! Nakonec se ukázalo, že je to beznohá ještěrka. Na náš zimní obrázek jsme tedy kreslili spící užovky a zmije. I když slepýš zimuje obdobně. 

Po svačince každé ouško naslouchalo slovu, které mělo z písmen vyskládat na kobereček - HAD, KAREL, DÁŠEŇKA... a pak jsme je všechny vytleskávali, počítali slabiky a hledali další jednoslabičná, dvojslabičná a trojslabičná slova. Hráli jsme pružinky, četli si kousek z Dášeňky a nakonec kreslili po vzoru Karla Čapka opravdovou Dášeňku. Nejprve zepředu a pak i zezadu. Přijďte se podívat na jejich výstavku. Pro ty co to mají daleko, přikládám foto :) Lenka 

 

________________________________________________________________________________________________________

pondělí 12.1.

Kde mám zuby? 

Venku je skoro jaro... vyhlížíme děti, ale nakonec máme 7 marodů! A tak nás je jen devět.

Vítr mi rozfoukal písmenka z pusy. Děti si je musely zase seskládat a utíkat k Z-Á-B-R-A-D-L-Í, ke K-R-M-Í-T-K-U a nakonec k prchající L-E-N-C-E :) Hráli jsme na evoluci. Nejdřív jsme si procvičili kámen-nůžky-papír a potom mezi sebou hráli. Všichni jsme začali od miminek, přes školáky, dospěláky až po staříčky. Veselá hra. Na každém jejím konci chodilo mnoho předkloněných, o hůlce a hledajících zuby :)

Připomněli jsme si, jak přezimují stromy a rozhlíželi se po sýkorkách. Víte jak přežijí zimu? My už jó. To ony si ve skupinkách na studenou noc zalézají do dutin stromů, pod střechy, do hnízdící budky, za odstávající kůru a v nouzi přebývají i v hustém větvoví. Ve škole každý do svého zimního obrazu sýkorky přimaloval.

Po svačince byla individuálka. Zkoušeli jsme se pustit zase do toho, co již delší čas odkládáme. A protože nás bylo tak málo, byl to krásný čas na společné čtení, počítání, hraní pexesa, trénování písmenek, římských čísel i popovídání. Všem marodům doma posíláme veliké ahoooj a brzké uzdravení! Lenka 

 
 
________________________________________________________________________________________________________

pátek 9.1.

Zimní příroda

Před školou tolik klouzalo, že bylo potřeba toho pořádně využít :)

Nakoukli jsme do krmítka, zda mají sýkorky semínka a prohlíželi jsme si stromy, keře. Povídali jsme si o tom, jak v zimě spí, stahují svoji mízu (energii, životní sílu) do kořenů a na jaře ji opět probudí. Také nemáme stromy v zimě zbytečně objímat a povídat si s nimi. Oni by se totiž mohly kvůli nám probudit a zmrznout! 

Do školy si každý nesl pěkný kus zmrzlého sněhu - ledu. Dali jsme je do misek a pozorovali. 

Každý začal kresbu obrazu "Příroda v zimě." Dnes to byl právě strom. Každý den budeme na obrazech pokračovat a přidávat další živé bytosti. Když v miskách vše roztálo, postavili jsme je na bílý papír a pozorovali, co vše ve vodě plave. Joj to bylo špíny! A někdo hned správně poznamenal, že tohle všechno venku olizuje. Na pokus mě přivedl ráno před školou tatínek od Ali. Díky, třeba někdo prozřel. 

Na závěr dne jsme si zapálili svíčku a otevřeli kruh pro sdílení. Moc bych vám přála zažít, jak děti dokáží mluvit o svých pocitech a myšlenkách. Otevřelo se i chování některých dětí v divadle. Děti si navzájem předaly zpětnou vazbu, lépe bych jim to neuměla zprostředkovat. Poslední chvíle věnovali někteří opravě iglú a ostatní si psali písmenka na záda. Lenka 

 
 
________________________________________________________________________________________________________

čtvrtek 8.1.

Dášenka

Návštěva divadelního představení v divadle Husa na provázku. Pak jsme se vydali městem, po památkách a pověstech na procházku.

________________________________________________________________________________________________________

středa 7.1.

O životě

A tak se nám dnes dělo mnoho nepředvídatelných věcí, ale naštěstí jsme všechny dobře zvládli.

Ostatní plány vyšly prima... cvičení v tělocvičně i číselná řada, na které všichni pracovali, jak nejlépe uměli. Někteří překročili i 100! Tedy plán :) Lenka

 
 
________________________________________________________________________________________________________

 

úterý 6.1.

Překvapení

Ráno přiletěla s dětmi do školy kosice. Poskakovala po schodech a nebýt Marty, jen těžko by hledala cestu ven. Tak jsme si ji mohli alespoň pěkně zblízka prohlédnout, popřát šťastný let a společně ji vypustit. 

A jelikož nám přišla výzva k vyzvednutí zásilky, nastudovali jsme mapu našeho okolí, našli poštu a nejkratší cestu k ní. Vyzvedli jsme balíček a zase jinou cestou došli zpět do školy. Když jsme se ohřáli a najedli, balík jsme otevřeli. Odesílatel SEND nám poslal DVD k historii filmu, dějin ve školách a světové válce. Děkujeme. Ale pouštění necháme až na později...

Potom začal každý procvičovat co potřebuje - psaní, řazení, porovnávání čísel, antonyma, tvrdé a měkké souhlásky, čtení apod. Dokud nepřišla Gabča s příběhem Tří králů. Putovali za zářivou hvězdou, vítr dul až i stromy padaly (Táďa). Setkali se s Herodem, ale příliš mu nevěřili. Ještě přebrodili řeku (Fanynka) a už se skláněli před Ježíškem i se svými dary. Příběh se nám moc líbil. Děti si pak vyráběly své tři krále. Emily si v družince chystala celé divadlo, měla moc krásnou scénu. Zítra se těšíme na premiéru. 

   

________________________________________________________________________________________________________

pondělí 5.1.

V novém roce...

Zasněžená cesta do školy, ticho, nikde ani stopa... netrvalo dlouho a všude veselí ze setkání, sněhu, plno stop a my.

Přivítali jsme se písničkou "Sněží, mráz kolem běží", dali zrní do krmítka a šli do školy oslavovat. Dnes má totiž Rafík narozeniny! Popřáli jsme, pochutnali si na štole a povídali si o vánočních prázdninách, tak, co je nového... kromě dárečků a zážitků je nový rok 2015, nový měsíc - leden, už je opravdová zima a ještě úplněk. Zahráli jsme si na Slunce, Měsíc, Zemi a právě na ten úplněk. Přečetli jsme si první indiánský úplňkový příběh a dostali jsme se až ke kružnicím, kruhům a koulím. Vyráběli jsme je nejen z papíru, obkreslováním, modelováním, ale i před obědem venku ze sněhu :-)